Češi mají obezřetný postoj k technologickému pokroku na poli umělé inteligence, více než polovina lidí na něm vidí pozitiva i negativa, zbytek lidí ho pak považuje za veskrze škodlivý, nebo veskrze přínosný pro společnost. Vyplývá to z výzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a agentury Ipsos, který se zaměřil především na umělou inteligenci v médiích. Konkrétně automaticky generovaný článek dokázala správně rozpoznat asi polovina dotázaných.
Že je vývoj umělé inteligence (AI) znepokojuje, odpovědělo 48 procent Čechů, asi čtvrtina uvedla, že je „nadšena i znepokojena stejnou měrou“. Šest z deseti lidí by nicméně podpořilo výzvu, pod kterou se podepsal mimo jiné americký podnikatel Elon Musk, jež volala po půlročním pozastavení vývoje takzvané generativní umělé inteligence, jako je model ChatGPT.
Asi 40 procent české populace přichází do styku s umělou inteligencí alespoň jednou denně, nejčastěji lidé správně identifikovali, že se s AI setkávají v produktech spojených s lidským zdravím, například u fitness náramků nebo při nakupování na internetu. Většina naopak neví, že umělá inteligence dokáže psát novinářské články v češtině a že některá média toho už využívají.
Automatické generování textu ve zpravodajství využívá mimo jiné Česká tisková kancelář při tvorbě textů s jednoduchou formou, například u zpráv o cenách benzinu nebo výsledcích voleb. Identifikovat, že zpráva o ceně benzinu byla vytvořena automaticky, dokázala správně rozpoznat asi polovina lidí.
V případě rozhlasového zpravodajství, konkrétně experimentální zvukové nahrávky robotického moderátora Českého rozhlasu o dopravním zpravodajství, označilo 54 procent Čechů hlas robotického moderátora za hlas lidský. Jiná část účastníků výzkumu slyšela hlas skutečného moderátora; že jde o robota si v tomto případě myslelo jen devět procent lidí.
TZ
