Společnost Neuralink miliardáře Elona Muska prvnímu člověku implantovala mozkový čip. Musk to v pondělí oznámil na své sociální síti X. Doplnil, že pacientovi se daří dobře a počáteční výsledky jsou slibné. Neuralink, který vyvíjí mozkové čipy, dostal loni od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii na lidech. Čipy mají umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a komunikovat.
Studie posoudí funkčnost aparátu, který byl navržen tak, aby lidem s kvadruplegií, neboli ochrnutím všech čtyř končetin, umožnil ovládat zařízení myšlenkami, uvádí web společnosti. Zkoumat bude také bezpečnost implantátu. Podle informací zpravodajského webu BBC studie potrvá šest let a během ní má být do části mozku, která ovládá pohyb, implantováno 64 ohebných vláken tenčích než lidský vlas. Společnost uvádí, že tato vlákna umožňují implantátu napájenému baterií, kterou lze bezdrátově nabíjet, zaznamenávat a bezdrátově přenášet mozkové signály do aplikace, jež dekóduje, jak se člověk hodlá pohybovat.
V první fázi je podle Neuralink cílem umožnit lidem ovládat počítačový kurzor nebo klávesnici pouze pomocí myšlenek. První produkt společnosti Neuralink by se měl jmenovat Telepathy, neboli Telepatie, uvedl Musk v samostatném příspěvku.
„Představte si, že by Stephen Hawking dokázal komunikovat rychleji než rychlopísař nebo dražitel. To je cíl,“ dodal Musk s odkazem na britského astrofyzika, jehož tělo bylo kvůli amyotrofické laterální skleróze zcela ochrnuté a neschopné řeči. Vědec, který proslul poznatky o vzniku vesmíru, velkém třesku a černých dírách a býval někdy označován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, zemřel ve věku 76 let v březnu 2018.
Zařízení Telepathy podle Muska umožní uživateli „pouze myšlenkami ovládat telefon, počítač a skrze to skoro jakékoliv zařízení“.
Neuralink má však konkurenci, přičemž některé ze společností vyvíjející implantáty mají za sebou více než 20letou historii, připomíná BBC. V této souvislosti zmiňuje například společnost Blackrock Neurotech, která v roce 2004 zavedla první z mnoha neurálních rozhraní propojujících mozek s počítačem.
Další společnost, Precision Neuroscience, kterou založil spoluzakladatel Neuralinku, se také snaží pomáhat lidem s ochrnutím; její implantát se podobá velmi tenkému kousku pásky, který se umisťuje na povrch mozku a jehož zavedení je podle společnosti výrazně jednodušší. Výsledky přinesla i stávající zařízení. Ve dvou nedávných amerických vědeckých studiích byly implantáty použity k monitorování mozkové aktivity, když se člověk pokoušel mluvit. Tuto aktivitu bylo možné dekódovat a pomoci mu tak s komunikací.
TZ/ČTK
