Přinášíme vám další zajímavý rozhovor ze světa systémů pro správu informačních zdrojů. Tentokrát se podíváme pod pokličku složitějšímu tématu a sice analýzám monitoringu médií.
Pokud jste četli naše předchozí rozhovory s týmem společnosti TOXIN, která se zabývá mimo jiné i monitoringem médií, určitě vás napadla myšlenka, zda se dá takové množství informací, které tato společnost zpracovává, nějak více využít. Proto jsme si tentokrát přizvali k rozhovoru analytika dané společnosti slečnu Karolínu Krnáčovou.
Dobrý den, můžete nám prosím nějak více přiblížit, k čemu slouží analýza monitoringu médií?
Dobrý den, základem analýz jsou samozřejmě naše data, která průběžně získáváme za pomoci systému MAXIMUS z tisíců zdrojů doslova v reálném čase. Pokud máte přístup k takovýmto informacím, bylo by hloupé nepoužít je k analýzám, chcete-li ke srovnání.
Zcela běžnou praxí je, že klienti rádi porovnávají zejména množství zveřejněných článků o jejich společnosti či produktech a sledují nárůsty nebo poklesy těchto čísel např. v meziročním či kvartálním srovnaní.
To je opravdu zajímavé a co s takovými údaji pak klienti dělají?
Tak to je samozřejmě různé. Nejčastěji tak zjišťují, jaký je o ně či jejich produkt nejenom zájem, ale kde se o nich píše více či méně ve srovnání např. s loňským rokem. Zajímavým ukazatelem pak bývá i srovnání počtu mediálních výstupů za dané období s konkurencí. Je potom dobré zejména z marketingového hlediska zacílit své kampaně na místa, kde se vyskytuje více informací o konkurenci nebo naopak rozšířit své mediální kampaně o více informačních zdrojů, které třeba sleduje cílová skupina, ale konkurence je ještě neobjevila.
Zní to, jakoby takovéto analýzy byly pro marketingová oddělení naprostým standardem, je to tak?
Bohužel opak je pravdou, v posledních letech se sice využívání analytických nástrojů k plánování mediálních výstupů zlepšuje, ale většina zejména menších společností ještě neobjevila tu zásadní výhodu analyzování informací z médií pro svůj prospěch. Nechtějí za tyto služby platit, zdá se jim to zbytečné. Neuvědomují si, jaké hodnotné informace by jim to přineslo. Vedle toho ale dávají peníze za inzerci internetovým serverům či se prezentují v tisku. Bez analýzy je to ale metodou pokus – omyl. Není to vůbec koncepční, systémové. Chybí jim prostě informace, které by jim řekly, kde bude pro jejich cílovou skupinu ten největší zásah.
Teď jste mi nahrála na otázku, jaké jsou hlavní výhody, které přináší právě vaše analýzy monitoringu médií.
Tak zejména je hned důležité zmínit rozdíl mezi tzv. strojovým zpracováním analýzy monitoringu médií a ručním zpracováním analytikem.
1. Při zapojení lidského faktoru k analýze např. tonality (negativní, pozitivní…) se nestává, že by dané zprávy byly hodnoceny nerelevantně, protože při ručním zpracování se analytik vždy zaměřuje na význam dané zprávy z pohledu klienta. Neanalyzuje tedy text ale celkový obsah zprávy.
2. Toto má ihned také návaznost na tzv. AVE, tedy přepočet mediální hodnoty daného výstupu na peníze. Jednodušeji řečeno, kdyby si mediální prostor měl klient v daném médiu zakoupit. Při strojovém zpracování se často stane, že článek, který nemá pro klienta naprosto žádnou cenu, je oceněn obrovskou AVE hodnotou. A celá analýza je pak zcela irelevantní.
Takže vaše společnost provádí analýzy monitoringu médií, jak vy říkáte pouze ručně?
Ano i ne, náš systém MAXIMUS totiž poskytuje základní strojové analýzy v reálnem čase všem stávajícím klientům. Vnímáme totiž toto jako zcela základní potřebu každého uživatele monitoringu médií, ale pokud se budeme bavit o tom, jak využít data z monitoringu médií např. k mediálním kampaním či měření podrobnějších údajů jako jsou např. GRP/TRP vždy zpracováváme celé analýzy opravdu ručně.
Nemohu se nezeptat, to musí být složitá mravenčí práce. Jak dlouho pak taková analýza trvá?
Vše je odvislé od přesného zadání klienta a o tom, jak velké množství dat a za jaké období je nutné zpracovat. I ty nejnáročnější analýzy jsme však schopni zpracovat do několika dnů. Tady už mohu jen doporučit obrátit se na naše analytické oddělení na adrese info@toxin.cz a nechat si nějakou třeba i složitější analýzu nacenit. Možná budete překvapeni, ale mnohdy jsou naše ruční, tedy přesnější analýzy, levnější, než konkurenční strojově zpracované – jak s oblibou říkáme – „hausnumera“.
