Země nyní požaduje, aby vývozci podrobně popsali, jakým způsobem používají materiály, na které se vztahuje omezení.
Deník New York Times uvádí, že Čína prohlubuje svůj vliv na minerály vzácných zemin zavedením nových vývozních omezení a rozšířením státního vlastnictví výrobních zařízení. Tento krok posiluje její téměř monopolní postavení na tyto zdroje, což vytváří značné překážky pro zahraniční technologické společnosti závislé na těchto materiálech a zvyšuje jejich ceny.
Čína nyní požaduje, aby vývozci předkládali komplexní zprávy s podrobnými údaji o tom, jak jsou dodávky vzácných zemin využívány v dodavatelských řetězcích. S účinností od 1. října 2024 tato politika umožňuje větší kontrolu nad tím, kdo má k těmto životně důležitým zdrojům přístup. Přímý dopad to má na společnosti mimo Čínu, zejména v odvětvích, jako jsou polovodiče a obrana, protože tato země zásobuje téměř celý světový trh s materiály, jako je galium a germanium.
Omezení byla rozšířena i na antimon, který je nezbytný pro polovodiče a vojenské vybavení. Jsou součástí širších kontrol minerálů, jako je gallium, které je klíčové pro moderní výkonné integrované obvody, a germanium, které je klíčové pro rádiové aplikace. Kromě toho Čína nyní považuje informace o těžbě a rafinaci vzácných zemin za státní tajemství a vláda nedávno odsoudila dva manažery k mnohaletým trestům vězení za únik průmyslových údajů.
Čína rovněž podnikla kroky k tomu, aby rafinerie vzácných zemin vlastněné zahraničními společnostmi přešly pod domácí kontrolu, což je v souladu s její strategií. Kanadská společnost Neo Performance Materials nedávno souhlasila s prodejem 86% podílu v jedné z posledních čínských rafinerií držených zahraničními vlastníky čínské společnosti Shenghe Resources, která je napojena na stát. Tento nákup upevňuje kontrolu Číny nad materiály, jako je dysprosium, které se používá pro pokročilé kondenzátory. Čína vyrábí 99,9 % světových zásob dysprosia, především v jediné rafinérii ve Wuxi nedaleko Šanghaje.
Spojené státy a jejich spojenci čelí zranitelnosti kvůli své závislosti na čínských vzácných zeminách, které se používají pro různé aplikace, včetně vojenského vybavení. Probíhají pokusy o diverzifikaci dodavatelského řetězce: Země jako Austrálie a Belgie investují do rafinerií a nové projekty se plánují v USA a Malajsii. Významnými problémy však zůstávají náklady, regulační překážky a dlouhá doba přípravy.
Dominantní postavení Číny částečně vyplývá z jejího technologického náskoku v rafinačních procesech, který jí umožňuje vyrábět vzácné zeminy s nižšími náklady a vyšší čistotou než ostatní země. Čínské univerzity hrají zásadní roli při přípravě odborníků, díky čemuž země disponuje rozsáhlým zdrojem kvalifikovaných pracovníků. Naproti tomu západní instituce nabízejí jen omezené kurzy, čímž zaostávají v odbornosti.
Čína se svými kroky k ovládnutí trhu a udržení technologické převahy připravuje na to, že bude v dohledné budoucnosti ovlivňovat světový technologický průmysl. Některé západní společnosti, jako například Solvay a MP Materials, sice pracují na vytvoření alternativních zdrojů, ale čelí značné konkurenci ze strany vyspělých čínských výrobních systémů, což je na dlouhá léta činí závislými na čínských dodávkách.
Zdroj: tomshardware.com
Zdroj: DATACENTER NETWORK NEWS
