Průměrná hrubá mzda IT odborníků se v Česku pohybuje těsně pod hranicí 60 tisíc korun. Koronakrize význam ajťáků ještě posílila. Práce přibyla vývojářům, webařům, ale i tvůrcům videí a on-line prezentací. Naopak studentským stážím v IT firmách doba příliš nepřeje.
„Půl roku od propuknutí koronakrize dnes už nikdo nemůže pochybovat o tom, jak důležité jsou pro společnost informační technologie. Nějaká forma IT podpory se na jaře stala nutností pro každou firmu nehledě na odvětví. Pokud do té doby firma odborníky přes IT nevyužívala, byla najednou proti konkurenci propastně pozadu, naopak ti připravení získali ohromnou výhodu, vyhnuli se chaotickým změnám a své fungování téměř nijak neomezili,“ uvedl Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).
Platové podmínky ajťáků jsou dlouhodobě nadprůměrné a v době koronakrize se jejich ohodnocení dál zvyšuje. Pozvolna roste také zájem o vysokoškolské obory ICT – v meziročním srovnání se zvedl podíl studentů oborů ICT mezi všemi vysokoškoláky o desetinu procenta, za poslední dekádu pak o šest desetin procenta. „Pozitivní zprávou je, že zájem studentů o obory ICT obecně sílí, ačkoli počty absolventů škol stále hluboce nedostačují poptávce pracovního trhu. Každý rok sledujeme zhruba 10procentní nárůst v počtu přihlášených uchazečů ke studiu IT oborů už na střední škole. V posledních dvou letech se nárůst přihlášených blíží ke 20 procentům. Důvodem je pozvolný nástup silnějších ročníků v populaci, ale také vysoká lukrativnost IT oborů vzhledem k budoucímu uplatnění, výdělku a životním jistotám absolventů,“ potvrdil Martin Vodička.
Populačně slabší ročníky nyní končí na středních školách a přesouvají se na školy vysoké. Protože se počty absolventů vysokoškolských oborů ICT konstantně snižují už od roku 2013, lze očekávat další pokles. Zatímco před sedmi lety promovalo bezmála pět tisíc absolventů ICT oborů, v roce 2019 to bylo 3638, což je srovnatelné s 3681 absolventy z roku 2008. „Vysokoškolsky vzdělaných IT specialistů ubývá také proto, že nadané maturanty zláká uplatnění na nadstandardně ohodnocených pozicích. A ač se na VŠ nechá přijmout téměř sto procent našich maturantů, o tom, zda ve studiu skutečně pokračují, lze u některých pochybovat. Raději se věnují své kariéře, neformálnímu vzdělávání a seberozvoji, bez kterých to v progresivních IT profesích zkrátka nejde,“ popsal Martin Vodička. Z více než 200 tisíc ICT odborníků v Česku v roce 2018 mělo dosažené terciární vzdělání 54 procent pracovníků.
Své uplatnění v oboru v posledních letech snadno našli i studenti středních škol zaměřených na informační technologii. To však během koronakrize polevilo – na zaučování nováčků ve firmách nezbýval čas ani prostor. „Studenty, kteří byli na pracovním trhu zavedení, ať už ve firmách nebo vedli vlastní podnikání, koronakrize nijak nezasáhla, spíš naopak. Výrazně ale klesla poptávka firem po studentech stážistech – IT firmy přesunuly své aktivity do režimu home office a zapojit v takové situaci nového stážistu je nereálné. Ze stejných důvodů jsme zaznamenali i nižší zájem firem o studenty na brigádnické pozice, který každý rok vrcholí před letními prázdninami. Dřív jsme měli desítky nabídek týdně, od jarního uzavírání škol to jsou pouhé jednotky. Nyní už se firmy poptávající stážisty opět ozývají, proto věříme, že i v nových podmínkách se situace opět vrátí do normálu,“ dodal ředitel školy výpočetní techniky na pražském Proseku.
