Výzkumníci z bezpečnostního týmu Donjon společnosti Ledger ukázali, že přesně načasovaný laserový impuls namířený na čip uvnitř kryptopeněženky Tangem dokáže resetovat heslo karty na jakoukoli hodnotu, kterou si útočník zvolí. Není přitom potřeba staré heslo ani záložní karta — jakmile je heslo resetováno, ovládá peněženku ten, kdo reset provedl, a může z ní prostředky odvést.
Pro většinu majitelů nejde o naléhavou hrozbu. Útok vyžaduje fyzicky drženou kartu a laboratoř, jejíž náklady Donjon odhaduje zhruba na 250 000 dolarů. Kartu je navíc nutné rozříznout, což zanechá nepřehlédnutelné poškození. Nelze jej provést přes internet a oprava nepřijde: karty Tangem neumějí přijímat softwarové aktualizace, takže každá už prodaná karta chybu nese. Jedinou skupinou, která by měla jednat hned, jsou lidé, jimž se karta s vyšší hodnotou ztratila nebo byla odcizena.
Jak má karta chránit a kde je slabina
Peněženka Tangem vypadá jako obyčejná bankovní karta. Po přiložení k telefonu komunikuje doprovodná aplikace s čipem Samsung S3D232A uvnitř — takzvaným bezpečným prvkem certifikovaným na vysoký stupeň EAL6+. Ten uchovává tajný klíč a nikdy jej nevydá. Mezi zloděje a peníze se mají postavit dvě věci: držení karty a znalost hesla.
Slabinou je funkce resetu hesla. Tangem prodává karty v propojených sadách a při zapomenutí hesla lze nastavit nové přiložením dvou karet k sobě. Hluboko v tomto procesu proběhne jediná kontrola: je karta v režimu obnovy? Pokud ano, přijme nové heslo, aniž se ptá na staré. Laserový impuls vypálený na čip přesně v okamžiku této kontroly hodnotu tiše nepřepíše — na okamžik naruší obvody čipu tak, že kontrola selže a karta se chová, jako by v režimu obnovy byla, přestože není. Vypnutí funkce obnovy nepomůže, protože stejná kontrola běží na každé kartě.
Těžko proveditelné a neopravitelné
Donjon uvádí, že po vyladění nastavení fungoval útok na každé zkoušené kartě, přibližně za dvě hodiny na kus. Chybu tým nahlásil firmě Tangem 10. února 2026. Jak výzkumníci shrnují: „Neexistuje žádná záplata, ale útok je fyzický a invazivní“, takže jej nelze provést na dálku. Právě neopravitelnost je největší problém — Tangem staví karty bez možnosti aktualizace firmwaru a prezentuje to jako bezpečnostní přednost; zde se ovšem tatáž vlastnost obrací proti výrobci.
Společnost Tangem se ohradila. Ve veřejné reakci označila metodu za čistě laboratorní fyzický postup, který funguje proti bezpečným prvkům obecně, nikoli za specifikum svých karet, a připomněla, že Donjon patří konkurenční firmě Ledger. Nejostřejší argument míří na peníze: karta Tangem na sobě nenese nic, co by prozradilo, komu patří ani kolik obsahuje, takže útočník, který utratí čtvrt milionu dolarů a ničí karty kvůli ladění útoku, nemá jak poznat, zda odcizená karta má hodnotu 50, nebo 50 milionů dolarů. Podle Tangemu je pro běžné uživatele „praktické riziko prakticky nulové.“ Obě strany mají zčásti pravdu; místo, kde se skutečně potkávají, je úzké — ztracená, odcizená nebo zabavená karta, o níž má útočník důvod se domnívat, že za tu námahu stojí.
Nejde přitom o první laserový útok Donjonu na hardwarovou peněženku. Začátkem června Trezor a jeho čipový partner Tropic Square zveřejnili obdobný výsledek u čipu TROPIC01 v novém modelu Trezor Safe 7; tam se prostředky podle výrobce nedostaly do ohrožení, protože zařízení skládá tři samostatné bezpečnostní vrstvy a vrstva chránící PIN odolala. Na rozdíl od Tangemu mohli Trezor i Tropic Square reagovat aktualizacemi.
Zdroj: thehackernews.com
Zdroj: IT SECURITY NETWORK NEWS
