Sdílená kola zůstávají v Evropě jedním z nejrychleji rostoucích segmentů městské mobility. Vyplývá to z výroční zprávy European Shared Mobility Review za rok 2025, kterou zveřejnila pařížská datová platforma Fluctuo. Zpráva zároveň ukazuje, že v loňském roce rostly soukromé bikesharingové služby výrazně rychleji než veřejné systémy.
Soukromé systémy podle Fluctua dosáhly zhruba 147 tisíc kol a 124 milionů jízd. Počet jízd meziročně vzrostl o 51 %, zatímco flotila se rozrostla jen o 9 %. Veřejné systémy naopak zmenšily svou flotilu o 9 % na 238 tisíc kol. Jejich využití však i tak vzrostlo o 5 % na 239 milionů jízd.
Vyšší efektivita místo většího počtu kol
Spoluzakladatel a generální ředitel Fluctua Julien Chamussy tento rozdíl vysvětluje zlepšením provozu u soukromých firem. Ty podle něj výrazně zvýšily efektivitu díky lepšímu rozmisťování kol a cenovým modelům zaměřeným na časté uživatele, jako jsou předplatné a jízdní pasy. Zároveň však zdůraznil, že veřejné systémy nejsou ve strukturálním úpadku. Oba segmenty měly v roce 2025 silný rozmach a pokles počtu veřejných kol souvisí částečně se zrušením nebo zmenšením některých systémů.
Klíčovým ukazatelem je počet jízd na jedno vozidlo za den. U soukromých kol vzrostl během roku 2025 z 1,7 na 2,3. Nejlépe si vedly Londýn a Paříž, kde je tento ukazatel výrazně nad evropským průměrem. V Paříži získaly firmy Dott, Lime a Voi od října čtyřleté smlouvy, přičemž každá smí nasadit až 6 000 kol, v hlavní sezóně až 7 500. Poplatky provozovatelů městu vzrostly celkem z 600 tisíc na 4 miliony eur ročně. Londýn zůstává s velkým náskokem největším evropským trhem soukromého bikesharingu. Do města v roce 2025 vstoupily firmy Voi a Bolt a připojily se k Lime a Forestu.
Odlišné cesty a elektrifikace jako příležitost
Volba mezi veřejným a soukromým modelem je podle Chamussyho otázkou politiky a financí. Některá města chtějí mít službu plně pod kontrolou a jsou ochotna ji dotovat, jiná se spoléhají na soukromé firmy. Výměnou za nižší vliv na řízení služby ušetří veřejné peníze a někdy dokonce vydělávají na koncesních poplatcích. Jednotný model podle něj nečeká: „Evropské země se pravděpodobně budou vydávat stále odlišnějšími cestami.“ Jako příklad uvedl Španělsko, které veřejný bikesharing nadále silně financuje, zatímco mnohá německá města přecházejí k soukromým provozovatelům.
Velkou výzvou pro veřejné systémy bude v příštích letech elektrifikace. Elektrokola ve veřejných flotilách dnes vykazují průměrně 4,6 jízdy na vozidlo denně, tedy více než dvojnásobek oproti 2,1 jízdy u klasických kol. Elektrických je přitom jen 26 % veřejných flotil. Investice potřebné k jejich elektrifikaci by podle Chamussyho mohly přivést více měst ke spolupráci veřejného a soukromého sektoru.
Celkový obraz sdílené mikromobility ukazuje dozrávající trh. V zemích EU, Spojeném království, Norsku a Švýcarsku se celkový počet sdílených vozidel snížil o 3 % na zhruba 848 tisíc, počet jízd však vzrostl o 16 % na 709 milionů. Flotily sdílených koloběžek se zmenšily o 7 %, přesto zaznamenaly rekordních 312 milionů jízd. Celý trh vygeneroval odhadem 1,45 miliardy eur tržeb od koncových uživatelů. Podle Chamussyho je kombinace menších flotil a rostoucího využití známkou dozrávání trhu.
Zdroj: zagdaily.com
Zdroj: IOT NETWORK NEWS
