Ve středu, 9. června se konal další z webinářů s odborníky společnosti Ericsson věnovaných přínosům páté generace mobilních sítí. Tématem tentokrát bylo zvýšení konektivity mimo městské aglomerace a obecně příležitosti k rozvoji regionů prostřednictvím moderních technologií.
Podle Ministerstva průmyslu a obchodu nemá přibližně 470 tisíc českých domácností k dispozici širokopásmové připojení k internetu. Důvodem je, že modernizace pozemní komunikační infrastruktury v odlehlejších oblastech je pro poskytovatele připojení nerentabilní. Širokopásmový přístup k internetu ve všech regionech tak zajistí až přechod na mobilní sítě páté generace. Zlepšení konektivity na venkově prostřednictvím 5G ostatně představuje jednu z priorit Národního plánu obnovy (NPO), který alokuje prostředky z unijního Nástroje pro oživení a odolnost (RRF).
Na základě NPO získá Česká republika první část finančního příspěvku z RRF ve výši zhruba 172 miliard korun. Přibližně sedmina těchto prostředků, 28,3 miliard korun, bude vynaložena na urychlení digitalizace země s tím, že 4,4 miliard je přímo alokováno na podporu přechodu na 5G. Ty budou mimo jiné vynaloženy na výstavbu 120 základnových stanic pro pokrytí investičně náročných tzv. bílých míst. V těchto odlehlejších oblastech nový standard zároveň otevírá cestu k uplatnění bezdrátového připojení Fixed Wireless Access (FWA). Tedy že pomyslnou poslední míli mezi větším uzlem pozemní infrastruktury a pevným připojením domácnosti namísto kabelu přemostí signál 5G o výrazně vyšší přenosové kapacitě, než jaká je v dané lokalitě k dispozici dnes.
Budování pozemní komunikační infrastruktury je navíc komplikovaný proces, pokládání optických kabelů zpravidla vyžaduje řadu povolení a musí brát ohled na další inženýrské sítě v daném místě. FWA připojení je tak investičně méně náročné a snadno škálovatelné, a navíc ekologičtější vzhledem k tomu, že při budování FWA připojení není třeba zcela přestavovat existující fyzickou infrastrukturu. Tato cesta ke zvýšení konektivity ve venkovských oblastech tedy vyžaduje relativně malou podporu z veřejných zdrojů. Podle studie Ericsson Mobility Report proto bude do pěti let přibližně 40 procent FWA připojení založeno na 5G.
Webinář Ericssonu se věnoval i širším přínosům zavedení 5G ve venkovském prostoru. Mezi ně patří například rozšíření technologií na bázi internetu věci (IoT) v zemědělství, což umožní vybavit farmu senzory, automatickými systémy krmení či hnojení a dalšími technologiemi tak, že farma bude moci fungovat autonomně podobně jako tzv. chytrá továrna. Předpokladem je ovšem robustní bezdrátové spojení, které pokryje i stovky hektarů pole a pastvin. Tedy mobilní síť 5G, která má oproti předchozímu standardu o řád vyšší přenosovou kapacitu a umožňuje k internetu připojit až 100 přístrojů na metr čtvereční při minimální latenci signálu.
Inovace tohoto druhu pomohou českému zemědělství zvládat stále vážnější důsledky změny klimatu a intenzivního polnohospodářství jako jsou sucha, respektive nebezpečně postupující degradace zemědělské půdy. Pokročilé technologie zároveň mohou zvýšit výnosnost zemědělské výroby. Podle studie agentury Analysys Mason zadané Ericssonem přinese přechod mobilních sítí na standard 5G českému zemědělství do konce dekády zhruba 5,4 miliard korun příjmů navíc.
TZ
@RadekVyskovsky
Zdroj: NETGURU NETWORK NEWS
