Trh s polovodiči v době pandemie zažíval prudký růst objednávek, díky čemuž tržby firem i ceny jejich akcií vystoupily na maxima. Začal celosvětový boj o dodávky a v některých kruzích panovaly naděje, že by se tento růst mohl udržet i několik let. Výrobci čipů ale teď čelí obvyklému problému, kterým je spojení růstu zásob a poklesu poptávky. Začínají se tak připravovat na zvlášť obtížnou změnu v nadcházejících měsících, kdy by rekordní růst mohl vystřídat nejhorší pokles za deset a možná i více let.
Je to dilema staré jako počítačový věk. Postavit závod na výrobu čipů trvá roky a ne vždy zahájí výrobu v době, kdy je to nejvíce potřeba. V posledních letech byl problémem nedostatek nabídky. Ještě v tomto čtvrtletí si výrobci automobilů a někteří další zákazníci stěžovali, že stále nemají dostatek elektronických součástek.
U největších výrobců čipů se však situace rychle obrací. Firmy jako Nvidia hlásí více než 40procentní meziroční pokles u hlavních oblastí podnikání. Micron Technologiy varoval, že poptávka se v mnoha oblastech rychle vytrácí. Údaje čínské vlády z tohoto týdne pak ukázaly, že produkce integrovaných obvodů se po silném loňském růstu letos v červenci propadla o 17 procent. Mohou za to otřesy v dodavatelském řetězci, ale také pokles poptávky po méně výkonných čipech z největšího světového trhu.
Zrádnost polovodičového cyklu se projevila, když americký prezident Joe Biden podepsal zákon o podpoře domácí výroby čipů za 52 miliard USD (1,3 bilionu Kč). Stalo se tak v den, kdy největší americký výrobce paměťových čipů Micron investorům oznámil, že poptávka slábne.
Prvními posly toho, že se blíží horší časy, se stali výrobci osobních počítačů, jedni z největších odběratelů mikročipů. Podle organizace Mercury Research klesl odbyt procesorů pro stolní počítače ve druhém čtvrtletí na nejnižší úroveň téměř za 30 let. Celkové dodávky procesorů zaznamenaly největší meziroční propad zhruba od roku 1984. To je bolestivé vystřízlivění po pandemii, kdy trend práce z domova povzbudil poptávku po osobních počítačích a dalším zařízení. Výrobci čipů spěchali, aby udrželi krok se záplavou objednávek a problémy v dodavatelském řetězci způsobily, že zákazníci byli ještě zoufalejší. Výrobci elektroniky tak byli ochotni nakupovat čipy za jakoukoliv cenu.
Nyní spotřebitelé snižují nákupy drahých položek, což vede ke stejnému rozhodnutí také odběratele čipů. To vytváří situaci, které se v odvětví říká korekce zásob. Poslední takový pokles nastal v roce 2019. Obvykle sice netrvá dlouho, tentokrát se však očekává, že kvůli oslabení globální ekonomiky bude obzvláště silný. Pokud se ale korekce zásob uskuteční ve stejnou dobu, kdy ekonomika sklouzne do recese, nezaznamená odvětví rychlé oživení jako po posledním propadu.
Analytik společnosti Citigroup Christopher Danely očekává, že pokles v tomto odvětví bude tentokrát nejhorší nejméně za posledních deset let, možná i za dvacet. Je podle něj pravděpodobné, že problémy pocítí každá firma a každá kategorie čipů.
Jedním z neobvyklých faktorů je tentokrát rozsáhlá snaha vlád dotovat nové továrny a vybavení – od Spojených států přes Evropu a Čínu až po Japonsko. Firmy jako Intel lobbovaly za přijetí amerického zákona o čipech s argumentem, že Spojené státy musejí být konkurenceschopnější vůči asijským výrobcům. Nakonec jsou připraveny začít rozšiřovat kapacitu v době, kdy je poptávka rozkolísaná.
Asociace výrobců čipů SEMI uvádí, že letos bude zahájeno 24 nových projektů výstavby velkých závodů. To je nad průměrem období od roku 2014, který činí 20 projektů Celkové výdaje na vybavení by letos měly dosáhnout 117,5 miliardy USD, což je o 15 procent více, než kolik činil rekord z loňského roku. V příštím roce se tyto výdaje zvýší na 120,8 miliardy USD, předpovídá SEMI.
„Dříve to byla soutěž mezi společnostmi. Nyní je to, kvůli strategické důležitosti, soutěž mezi státy. Je to závod mezi Čínou a USA,“ řekl analytik společnosti Northland Securities Gus Richard.
Podnikání ve výrobě čipů je velmi nejisté kvůli obrovským počátečním nákladům. Závod za 20 miliard USD musí být v nepřetržitém provozu 24 hodin denně, aby se investice vrátila do několika let, než bude zastaralý. Tak rozsáhlé investice snížily počet společností se špičkovou technologií na méně než pět. A pouze tři – Samsung Electronics, Taiwan Semiconductor Manufacturing a Intel – mají většinový podíl na výrobě. Tyto firmy si vybudovaly dominantní postavení díky tomu, že lépe než jejich konkurenti pochopily vývoj v odvětví. Ve správný čas přidaly výrobní linky a maximálně zefektivnily dodavatelské řetězce. Tlak na budování výroby čipů v USA a v Evropě, která má být alternativou k výrobě v Asii, by však mohl tuto snahu o efektivitu narušit.
Výrobci čipů však zůstávají optimisty ve výhledu poptávky v dlouhodobém horizontu. Manažeři firem stále očekávají, že do konce tohoto desetiletí dosáhnout celkové tržby v odvětví jednoho bilionu USD. To znamená, že masivní výstavba továren se může vyplatit.
A jak upozorňuje analytik společnosti Sanford C. Bernstein Stacy Rasgon, nikdo neví, co se nakonec stane. To je příběh čipového průmyslu. „Všichni jsou skutečně špatní v předvídání poptávky. Nejdřív jsou přílišnými optimisty, pak zase až moc velkými pesimisty.“
Zdroj: allnews.cz
Foto: Shutterstock
Zdroj: DATACENTER NETWORK NEWS
