Filip Zima je členem představenstva České Asociace úklidu a čištění, současně je ředitelem firmy X-Care Robotics s.r.o., která spadá do portfolia skupiny Yottabe. Filip nám v následujícím rozhovoru vysvětlil, jak může úklid řešit aktuální ekologické výzvy pomocí robotů. Ti totiž nepotřebují vodu ani úklidovou chemii.
Petr Smolník: Filipe, když jsme se potkali naposledy, hovořil jste o robotických uklízečích a spojoval je s ekologií. Můžete mi to trochu přiblížit?
Filip Zima: Určitě, Petře. Je to jednoduché. Dokážeme snížit množství použitých zdrojů na průmyslový úklid až o dvě třetiny. Jak? Měníme paradigma úklidu pomocí našich autonomních robotů. Ekologie je za mě efektivita a my v X-Care nacházíme nejvyšší efektivitu, tj. nejvyšší možné výsledky za pomoci co nejmenšího množství využitých zdrojů. Sklady uklízíme pomocí suchého zametání plně autonomními roboty, kteří dosahují výsledků stejných i lepších než klasické podlahové mycí stroje. Nepotřebujeme vodu, lidi ani chemii. Je to jednoduché. Jde o plně autonomní řešení na úklid skladu. Robot se sám spustí, zamete, vyčistí, vysype, nabije a vyhotoví report o úklidu, a tak znovu každý den.
PS: Jak tedy probíhá průmyslový úklid ve skladech dnes?
FZ: Současná podoba úklidu průmyslových prostor probíhá standardně mokrou cestou. Mycí stroj, na kterém někdo jezdí nebo za ním chodí, stříká vodu smíchanou s průmyslovou chemií před sebe. Následuje nějaký kartáč a na konci dochází k nasávání vody zpět. Přesně takhle probíhá 99 % denního úklidu v halách v České republice.
Právě tohle je situace, u které jsme s firmou X-Care Robotics usoudili, že je neefektivní. A to jak z hlediska financí, tak ekologie. Spočítal jsem, že během pěti let se na úklid průměrného skladu o velikosti 7000 m2, částečně vyplněného regály, spotřebuje při standardním úklidu něco kolem 1,5 milionů litrů vody, což se smíchá s 20 až 30 hektolitry koncentrované průmyslové chemie.
Tolik vody jen tak nezmizí, musí se následně vypustit do odpadu. Faktem proto zůstává, že se spotřebovává ohromné množství vody, která se kontaminuje chemií, a v současném světě, kde začíná platit ESG, je také spotřeba vody velké téma.
PS: Teď mě napadá, že když uklízí člověk, tak používá chemii, ale pokud uklízí robot, tak ji používá také. Předpokládám, že tam jde o to, v jaké míře?
FZ: Máme robota, který nepoužívá žádnou chemii, nepoužívá vodu. Náš robot má jemný kartáč v takové kvalitě a s takovými schopnostmi, že když projede po podlaze, tak je naleštěná, a dosahujeme vyšší kvality úklidu než v případě té mokré cesty. Lepší kvality dosahujeme hlavně častějším a konzistentním úklidem. Robot uklízí vždy, když není sklad v provozu. Každý den, klidně 365 dní v roce. Vždy stejně. Navíc se dostane i do míst, kam se člověk na sedícím mycím stroji jen tak nepodívá (místa pro palety, zákoutí skladů atd.). Stává se tedy často, že náš robot čistí části skladu, které nebyly čištěny ještě nikdy. Robota naprogramujete na to, kdy a jak má čistit a je hotovo. Pak už vše provede sám, žádné směny, výběrová řízení, HR, dovolené či nemocenské a stále máte stejně uklizeno.
PS: Tímhle jste mě přivedl na jednu myšlenku. Kolem naší kanceláře jezdí člověk, který sbírá odpadky, a pak rovnou uklízí na mokro. Nic nevysává, ale nasadí mycí stroj. Dejme tomu, že třeba někdo vylije kafe. Jak si s tím poradí váš robot, když se nejedná o prach, který sbírá?
FZ: V tomhle případě se používá takzvaný spotový úklid. Jde o to, že i když máte roboty, tak si většinou stejně jednoho zaměstnance necháte. Bude totiž řešit úklid kanceláří, buněk, a zkrátka tam, kde se nevyplatí robotický úklid. My se soustředíme na velké plochy. Spotový úklid znamená, že když se někde něco rozlije, tak to vyčistí člověk mopem za 20 vteřin. Je to jednodušší, než kdyby tam měl být autonomní robot, který jede přes celou halu. A v tomto případě, je to trochu jiné. Jak jsem říkal, necílíme například na úklid chodeb u kanceláří, ale na sklady od 1 000 do 70 tisíc metrů čtverečních. Tam bývají obrovské plochy, většinou s hlazeným betonem nebo nějakou chemickou podlahou, kterou by člověk repetitivně čistil sem a tam, pořád dokola.
V Česku jsme x desetiletí zvyklí na to, že se uklízí mokrou cestou. Takže v případě, že chci zavést robotizaci úklidu, přetrvává domněnka, že za jednoho člověka je potřeba jeden robot, který udělá to samé, ale levněji. Takhle to ale fungovat nemusí. My se snažíme najít efektivní optimum úklidu. A podle nás efektivní úklid ve skladech spočívá v autonomním zametání rozsáhlých prostor, kde je člověk neefektivní. Velice efektivní je ovšem ve spotovém úklidu či detailingu.
PS: Když jste teď definoval úklid, tak jste mluvil jen o úklidu prachu, tedy o úklidu suchou cestou, kde není chemická látka. Jde opravdu v podstatě pouze o vysávání prachu a nečistot v daných prostorách?
FZ: Je to tak. Prach a předměty tvoří 98 % nečistot ve skladech a průmyslových prostorech. Jsou to většinou velice bezpečnostně náročné prostory, kde se přezouvá, když jdete dovnitř. Máte tam bezpečnostní boty a tak podobně, takže se často neděje, že by tam pršelo, bylo tam bahno, nebo něco podobného. To, co vídám ve skladech, když tam pustíme robota, je především vymetení velkého množství prachu, kusů palet, kusů zboží, jsou tam hřebíky, občas i další věci, jednou jsme nametli i iPhone Mini.
S instalací robotů vytváříte úplně nový styl úklidu. Robot jezdí klidně 24 hodin, 7 dní v týdnu, je napojený na vzdálený helpdesk, takže je plně autonomní. Sám se nabije, vysype, a sám si také očistí všechny senzory. Je vybaven světly, tudíž nemusíte v prostoru svítit. Pak záleží na typologii skladu a zboží, ale mokrou cestou se to vezme většinou jednou za 2 až 4 týdny. Na to máme také robota, který se spustí jednou za čas a udělá i mokré čištění. Tím se dostáváme na tu jednu třetinu použitých zdrojů. Záleží potom, jakou úroveň automatizace klient chce a jaké má finanční možnosti. Umíme např. roboty i na úklid kanceláří.
Dosahujeme tedy úspor a efektivity tím, že si hrajeme s tím, jak změnit paradigma úklidu a přemýšlení nad tím, že najednou máte autonomní řešení, což znamená, že máte sklad, který se sám každý den v noci uklidí, restartuje a další den začínáte nanovo. Je to úplně jiný směr a největší naše práce v X-Care Robotics spočívá v tom ho lidem v ČR odprezentovat tak, aby ho navnímali, našli v něm benefity pro sebe, a abychom změnili celkový pohled na úklid. Najednou nakupujete službu – čistý sklad, nekupujete si do majetku robota. Když jsem říkal, kolik je v Česku kilometrů čtverečních skladů, tak pokud by se podařilo obsadit například polovinu roboty, vezměte si, kolik energie, vody, chemie, času a všeho se ušetří.
PS: Jak je to v případě, že má zákazník jednoho robota a on se pokazí?
FZ: Zákazníkovi dokážeme garantovat reakční dobu od šesti hodin do dvou dnů. Jak výrobcům, tak i nám se ale daří servis eliminovat téměř na minimum. Je to tím, že robot je 24 hodin, 7 dní v týdnu připojený na remote centrum, kde jsou operátoři a robota mají stále pod dohledem. Takže 95 % problémů odbavíme přes helpdesk, nebo ještě předtím, než se stanou. Pokud se jedná o nějakou mechanickou závadu, tak buď může přijet technik, nebo když jde o něco menšího, jako třeba odblokování nebo výměnu kartáče, tak to zvládne každý zaměstnanec klienta, který je od nás krátce vyškolený.
Francouzi mě za to nemají moc rádi, ale říkám, že ten robot je něco jako traktor mezi roboty. Jde o neskutečně houževnatý kus oceli, velice robustně stavěný ručně ve Francii, který úplně bez problémů odslouží pět let. Každý rok, dva sice vyměníme kartáč, ale jinak tam není moc, co se dá pokazit. Je to opravdu nejvíc festovní zařízení, které jsem za rok a půl, kdy jsem tuhle firmu stavěl, ve světě viděl.
Zdroj: IOT NETWORK NEWS
