IBM má ambice zaujmout vedoucí postavení v oblasti kvantových počítačů, a to díky novému vládnímu partnerství, které by to mělo uskutečnit. Japonský zpravodajský server Nikkei informuje o uniklé informaci o společném úsilí IBM a japonského Národního institutu pro pokročilou průmyslovou vědu a technologii (AIST), které se snaží do roku 2029 vyrobit kvantový počítač obsahující 10 000 qubitů, čímž výrazně překoná dnešní špičkové 133qubitové stroje.
Kvantové výpočty jsou hlavním zaměřením IBM již několik let avšak tento nejnovější krok vpřed je opravdu pozoruhodný. Stroj s 10 000 qubity vysoko katapultuje současný kvantový plán IBM, který nedosahuje aktuálně ani 2 000 qubitů v komerčních produktech do roku 2033 a dále. IBM původně plánovala vydání 1 000 qubitového počítače Condor v roce 2025, ale prototyp byl odložen. Cílem 10 000qubitového stroje je spouštět kvantové výpočty bez tradičního superpočítače jako zálohy, protože moderní 133qubitové stroje často dělají tolik chyb, že potřebují podpůrné počítače, které kontrolují jejich práci.
IBM a AIST se podle zdroje Nikkei chystají oznámit dohodu s podepsaným memorandem „v nadcházejících dnech“. Partnerství má již stanoveno několik hlavních cílů. IBM a AIST budou usilovat o vývoj polovodičů a obvodů, které fungují při teplotách blízkých absolutní nule. Kvantové počítače pracují efektivněji a správněji, čím blíže se dostávají k nule Kelvinů, a dnešní největší stroje musí mít své qubity a čipy/obvody v oddělených místnostech nebo komorách, takže vytváření komponent, které fungují při extrémních teplotách, je nezbytným krokem pro pokrok v kvantovém výzkumu.
AIST využije své patenty, znalostní základnu umělé inteligence a spojení s japonskými výrobci součástek při výrobě nadcházejícího superpočítače. AIST také pomůže zajistit, aby se budoucí kvantové superpočítače dostaly do rukou japonských společností a průmyslových odvětví, a to tím, že bude společnostem poskytovat školení a lobbovat za přijetí kvantových superpočítačů japonskými společnostmi. Tento přístup k životodárné míze japonského průmyslu je údajně důvodem, proč IBM uzavřela tuto dohodu, momentálně největší dohodu společnosti s vládním průmyslem v oblasti kvantových technologií.
Je důležité si uvědomit, že stejně jako každá jiná část výpočetní techniky, jedno obrovské číslo nedělá skvělý stroj. Kvalita a efektivita qubitů se rychle zvyšuje, což je důvod, proč IBM odložila nedávné pokusy o 1 000qubitové počítače ve prospěch svých 133qubitových strojů, které kvalitou a efektivitou překonávají prototypy s 1 000 qubity. A stejně jako tradiční procesory využívají hyper-threading a ukládání do mezipaměti pro lepší výkon, kvantové výpočty mají další metody, které zvyšují jeho výkon nad rámec pouhého zvýšení počtu qubitů. Koneckonců, kvantové počítače se stávají méně stabilními při vyšších počtech qubitů, takže budoucnost kvantových počítačů bude záviset na chytrém inženýrství, které udrží 10 000 qubitů a více počítačů budoucnosti stabilních a levných na provoz.
Partnerství IBM a AIST může mít vážný dopad na růst a přijetí kvantových počítačů. Dnešní kvantum je však stále v plenkách a má před sebou ještě dlouhou cestu, než se stane užitečným pro spotřebitele nebo profesionály. Kvantový procesor IBM pro rok 2021 byl nedávno překonán týmem výzkumníků a Commodore 64, což dokazuje, že IBM a průmysl mají před sebou dlouhou cestu, než dosáhnou bodu skutečné kvantové užitečnosti.
Zdroj: tomshardware.com
Zdroj: DATACENTER NETWORK NEWS
