Řetězové e-maily týkající se celospolečenských témat jako jsou například migrace, rusko-ukrajinský konflikt, aktuální politická situace nebo epidemie covidu-19, dostává od svých známých 37 procent Čechů a čtvrtina Slováků. V obou zemích je shodně dál posílá pět procent lidí. Na to, že e-mail může obsahovat dezinformace, vždycky nebo občas upozorní jeho původce nebo někoho dalšího jen malá část lidí. V Česku je to přibližně pětina lidí a na Slovensku 16 procent. Vyplynulo to z průzkumu, který na přelomu června a července provedla agentura Ipsos ve spolupráci se středoevropským výzkumným konsorciem Central European Digital Media Observatory (CEDMO).
„Statisíce lidí v České republice i na Slovensku obvykle přeposílají řetězové e-maily svým známým, často pak v kontextu toho, že již informace obsažené v nich dále neověřují. Sedm procent Čechů a osm procent Slováků pak obvykle sdílí či přeposílá informace, i pokud oni sami tuší, že může jít o dezinformaci,“ uvedla Kateřina Rábová z Ipsos.
Adresáty řetězových e-mailů jsou nejčastěji starší lidé, nicméně téměř polovina z nich v ČR a dvě pětiny na Slovensku je nepřeposílají. Nejčastěji přeposílají tyto zprávy lidé se základním vzděláním, a to napříč všemi věkovými skupinami, uvedli autoři průzkumu.
Pravdivost informací v obdržených e-mailech podle průzkumu nikdy neověřuje v Česku ani na Slovensku desetina lidí. Naopak vždycky si je ověřuje 16 procent Čechů a 20 procent Slováků, a 37 procent dotázaných v ČR a 34 procent na Slovensku si je ověřuje často. Občas tak činí kolem 26 procent občanů v obou zemích.
Více než polovina dotázaných v obou zemích uvedla, že informaci, u které mají podezření, že může jít o dezinformaci, s nikým nesdílí, i když jim přijde zajímavá. Zhruba desetina Čechů i Slováků ji v tomto případě ale přeposílá vždycky nebo často.
Rozpoznat dezinformace je jednoduché pro 48 procent lidí v Česku, na Slovensku to uvedlo 60 procent lidí. V obou zemích pak více než polovina občanů uvedla, že zná někoho, kdo své postoje na základě dezinformací změnil. Tři pětiny Čechů i Slováků se ztotožnily s tvrzením, že dezinformace často úmyslně šíří nedemokratické státy, aby ovlivnily veřejné mínění v ČR a na Slovensku.
Výzkum zjišťoval také názor české veřejnosti na některé z dezinformací, které se objevily ve veřejném prostoru. Jako nejméně uvěřitelná byla pro oslovené informace týkající se spojitosti vakcíny proti covidu-19 s opičími neštovicemi. Jako věrohodnou ji zhodnotilo 17 procent lidí, naopak podle 63 procent je neuvěřitelná. Dezinformacím ohledně převozu zkapalněného ruského zemního plynu do Evropy či obchodování s tímto plynem průměrně věří na 30 procent Čechů, pro dvě pětiny jsou neuvěřitelné.
Průzkumu se zúčastnila v Česku i na Slovensku shodně tisícovka lidí starších 18 let. Na dotazy odpovídali mezi 30. červnem a 7. červencem.
Zdroj: allnews.cz
Foto: Shutterstock
Zdroj: IT SECURITY NETWORK NEWS
