Většina Čechů neví, co znamená pojem deepfake. Deepfake je zdánlivě reálný, umělou inteligencí vytvořený obraz, zvuk nebo video, které se nezakládají na pravdě. Populace má i poměrně nízké povědomí o tom, jak fungují jazykové modely založené na umělé inteligenci, jako je ChatGPT. Vyplývá to z průzkumu agentury Median. Zúčastnilo se ho přes 3000 lidí starších 16 let.
Na otázku, co je deepfake, správně odpověděly dvě pětiny respondentů. Polovina zvolila odpověď nevím a necelá desetina odpověděla špatně. Současně více než třetina lidí, 35 procent, uvedla, že se s deepfake obsahem v posledních měsících setkala.
Vyšší znalosti měli vysokoškolsky vzdělaní lidé, studenti a také OSVČ a podle regionu pak obyvatelé Prahy a středních Čech.
Výzkumníci se lidí ptali také na to, jak fungují jazykové modely, jako je ChatGPT. Ty vytvoří odpověď na základě dříve naučených slovních vzorců a vztahů z textů stažených z internetu. Necelá třetina respondentů odpověděla správně, polovina nevěděla a zhruba pětina vybrala z nabídky nesprávnou odpověď.
Většina české společnosti nástroje umělé inteligence nevyužívá, v průzkumu to uvedly tři čtvrtiny lidí. Jednou či vícekrát denně je používá jen jedno procento dotázaných. Pět procent uvedlo, že je využívá několikrát do týdne. Více s těmito nástroji pracuje mladší generace.
Asi třetina dotázaných zaznamenala v lednu falešné video s ministrem vnitra, které se šířilo na sociálních sítích a v kterém urážel občany Karviné. Za autentické jej považovalo 17 procent respondentů.
Zhruba tři pětiny lidí se obávají toho, že politici a politické strany začnou ve velkém využívat nepravdivá videa generovaná prostřednictvím umělé inteligence k očernění svých politických konkurentů. Více než tři čtvrtiny z nich se také domnívají, že lidé přestanou věřit reálným videím a přibližně stejné procento souhlasí s tvrzením, že provozovatelé sociálních sítí a internetu by měli nepravdivá videa generovaná umělou inteligencí mazat.
Podle odborníků je zatím podíl dezinformací vytvořených umělou inteligencí v celkovém počtu nepravdivých zpráv ve veřejném prostoru relativně nízký.
V Evropě se v lednu šířila hlavně deepfake videa s údajnými záběry protestujících zemědělců či hořící Eiffelovy věže.
TZ/ČTK
