Když se podívám na sérii Halo, vybaví se mi automaticky Xbox a pak dlouho nic. Konzole se zeleným Xkem mě totiž dlouho nechávaly chladným a jakožto majitel Playstationu jsem neměl důvod na ně nikdy přesedlat. Až teď, když se Halo dostalo také na PC jsem mohl konečně přičuchnout k tomu proslulému kultu slavné herní série, který by měl patřit ke zlatým hřebům sci-fi FPS titulů. Nutno ovšem podotknout, že Halo je hodně oblíbené i díky svému multiplayeru, který si v tomto případě netroufnu hodnotit. Nejsem totiž v FPS titulech online tak kovaný, abych si je mohl naplno užít a patřím tak pouze k těm, kteří se rádi prohánějí kampaní. A přesně tu si dnes rozebereme.
Vzbuďte se Master Chiefe!
Začátek Halo Infinite je hotový masakr. Banished se vrhnou na vaši loď se vším, co mají k dispozici a zaskočená posádka se nedokáže náporu nepřítele ubránit. Dokonce ani Master Chief se nezachrání. Tedy alespoň na první pohled. Jak se ale o pár minut později ukazuje, legendární bojovník přece jenom přežil, byť jenom nehybně pluje vesmírem ve svém speciálním obleku. Najde ho jeden z mála přeživších na lodi Echo 216, jehož pohled na řešení situace se ale velmi liší od toho, který má Master Chief. Po oživení se totiž neohrožený hrdina chce vrhnout do zamořené lodi a získat tajemnou zbraň. Ne pistoli, ale umělou inteligenci, která, jak se ukáže, měla za úkol zneškodnit Cortanu a následně se sama smazat. Právě zde začíná Chiefova pouť za záchranou přeživších, odhalením důvodů vymazání Cortany a také likvidací vůdců nepřátelských Banished.
První část hry, která vás čeká, se odehrává na lodi, v níž se to hemží nepřáteli a vy se v podstatě budete prohánět generickými lineárními chodbami, které vám nedají moc rozmanité možnosti. Tady je cesta jasně daná a vy ji musíte následovat. Jakmile ovšem zamíříte na samotnou planetu poblíž, situace se zcela mění. Master Chief se může vydat za rozmanitými úkoly a získávat zpět základny, zachraňovat ty, kteří ještě nebyli zmasakrování, nebo sabotovat zařízení Banished. Vývojáři zde slibovali největší volnost v historii série a tomu i hra opravdu odpovídá.
Pohyb po rozsáhlém světě můžete urychlit například nasednutím na čtyřkolku, jejíž ovládání v případě myši a klávesnice ovšem není úplně šťastně řešené a působí snad jedinou vadu na kráse a komfortu, co se týče samotné hratelnosti. Teoreticky by se dalo ještě hovořit o defaultním mapování některých tlačítek, ale to si můžete upravit dle libosti, takže hned jakmile tak učiníte, problém zmizí.
Co se týče samotného odvyprávění příběhové linky, zaslouží vývojáři pochvalu za to, jak na relativně malém prostoru dokázali postavit proti sobě několik způsobů uvažování a dodat hře uvěřitelnost. Umělá inteligence se chová dle svého programu a mise, a přesto zůstává jistým způsobem lidskou, Master Chief je naopak neohrožený voják, jehož cesta vede jenom jedním směrem, kterým je likvidace nepřátelských jednotek a člověk, který má doma rodinu by naopak co nejdříve vypadl pryč a už se nikdy nevrátil. O to větší váhu ale dostává jeho setrvání a pomoc Master Chiefovi. Snad jenom nepřátelé jsou poněkud ploší a fádní, ale to je celkem běžný problém nejen u stříleček a vzhledem k zábavnosti hry, to rádi odpustíme.
100 Master Chiefů, 100 způsobů, jak zabít
Nepřátelé na každém rohu přímo vybízejí k tomu, aby ve hře bylo více způsobů, jak se jich zbavit. Pokud by totiž hra nabízela jednotvárné možnosti, hodně rychle by se vám zajedla. I přes ne úplně rozmanité zástupy nepřátel se ale něčeho podobného bát nemusíte. Mění se totiž prostředí, dostupné zbraně i okolní předměty, které vám v ničení nepřátelských jednotek pomohou.
Sáhnout můžete po různých typech zbraní od plazmových pistolí, přes klasické mechanické zbraně až po různé panely v okolí, které po svých nepřátelích prostě mrštíte a tím jim uštědříte opravdu pěkné poškození. Zapomenou nesmím také na boj na blízko a skvělou manévrovatelnost, díky využívání přitahovacího háku. Tím se můžete přitáhnout třeba k nepříteli, omráčit ho a následně dorazit úderem.
Hratelnost je obecně velmi plynulá a akce svižná. Ani chvíli se ve válečné vřavě nebudete nudit, nebo cítit v absolutním bezpečí, což je u takovéhoto titulu jenom dobře. Na každého nepřítele musíte nají účinnou zbraň a správnou strategii, a to je vynikající mix, který Halo opravdu sluší. Pokud nebudete hrát na nejvyšší obtížnost, neměli byste narazit na žádné vyloženě frustrující pasáže a hra tak poměrně příjemně ubíhá a zhruba do osmi hodin byste měli mít hotovo, pokud se poženete přímo za příběhovou linkou. To je jedna z věcí, která mě ovšem trošku překvapila. Přece jenom tvůrci slibovali největší kampaň vůbec a já očekával mnohem víc. Herní zážitek mi to rozhodně nezkazilo, ale ještě pár hodinami bych rozhodně nepohrdnul. Na druhou stranu, můžete v klidu i dál plnit vedlejší úkoly a herní dobu si tak aspoň trošku nastavit.
Vzpomínáte na Craiga?
Hráči, kteří dlouhodobě sledují herní novinky si jistě vzpomenou na „bruta Craiga“, který se stal ztělesněním zesměšnění Microsoftu a jeho konzolí nové generace i samotných vývojářů 343. Vypadal totiž ohavně a internet se ho okamžitě chytil. Tohle, že je nová generace? Vždyť to vypadá jako na Xboxu 360. Jenže uplynulo něco málo přes rok a Halo Infinite vypadá k nepoznání. Hra potěší oko rozlehlým světem, kterým se můžete pokochat, solidní grafikou nepřátel a obecně nádherně vypadajícími postavy. Tady je vážně máloco vyčítat a je vidět, že vizuální zpracování bylo pro tvůrce ve finále velmi důležité a odklad se vyplatil.
Verdikt
Halo Infinite je výborná, zábavná sci-fi first person střílečka, ve které si užijete spoustu zábavy a její kampaň je dostatečně propracovaná a přístupná na to, aby učarovala i nováčkovi. Pravda, délka kampaně by ještě pár hodin ustála, ale její svět, a především postavy vám případné chybějící hodiny bohatě vynahradí. Upřímně, po Infinite mě ještě více láká nejen seriálové Halo, ale také Master Chief Collection, kterou si budu nejspíše muset doplnit herní vzdělání. Tohle totiž rozhodně stojí za to.
Plusy
Vizuálně nádherná planeta
Zábavná hratelnost
Vedlejší úkoly
Uvěřitelné hlavní postavy
Mínusy
Kratší herní doba
Nepříliš propracovaní záporáci
8/10
Martin Havel
Obrázek: Pcgamer.com
Zdroj: Gamers Generation
