Singapur (1.), Curych (2.) a Oslo (3.) byly označeny jako přední chytrá města ve třetím vydání výročního indexu IMD-SUTD Smart City Index (SCI).
SCI je dílem Smart City Observatory, jež vidí, že světové centrum konkurenceschopnosti (WCC) Institute of Management Development (IMD) spojilo své síly se Singapurskou univerzitou technologie a designu (SUTD), aby nabídlo vyvážený pohled na ekonomické a technologické aspekty inteligentních měst na jedné straně a „humánnějších dimenzí“ městského života, jako je kvalita života, životní prostředí a začlenění, na straně druhé.
V první desítce se objevila tři švýcarská města, včetně Lausanne, které se objevilo poprvé. Top 10 uzavírají: Taipei City (4), Lausanne (5), Helsinky (6), Kodaň (7), Ženeva (8), Auckland (9) a Bilbao (10). Poslední tři města v žebříčku jsou Bogota (116), Sao Paulo (117) a Rio de Janeiro (118).
Městské výzvy
Letošní průzkum ukázal, že představy obyvatel měst o tom, jak technologie pomáhají řešit městské výzvy, bylo značně ovlivněno pandemií a jejím zrychlením digitální transformace.
“Letošní zjištění vrhají světlo na tektonické posuny, které narušily logistické řetězce a organizační struktury po celém světě v důsledku pandemie,” řekl Bruno Lanvin, prezident IMD Smart City Observatory.
V červenci bylo celosvětově dotazováno asi 15 000 obyvatel měst ve 118 městech. Byli dotázáni, jak jsou na tom jejich města ohledně témat: zdraví a bezpečnost; mobilita; činnosti; práce a škola; a vládnutí. Prohlášení, se kterými byli požádáni, aby souhlasili nebo nesouhlasili, zahrnovala: „Recyklační služby jsou uspokojivé“, „Veřejná bezpečnost není problém“ a „Znečištění ovzduší není problém“. Byli také požádáni, aby vybrali pět prioritních oblastí pro své město ze seznamu 15.
Přístup k lepší kvalitě ovzduší a zdravotnickým službám se od vypuknutí pandemie stal v těchto chytrých městech po celém světě větší prioritou, zjistila data. Celosvětově je ale problémem číslo jedna v chytrých městech přístup k dostupnému bydlení.
Zpráva také ukazuje, že se zdá, že obavy občanů se mění s tím, jak se jejich města stávají „chytřejšími“. Například náklady na bydlení bývají dominantním problémem ve městech s nejvyšším hodnocením, zatímco města s nižším hodnocením mají tendenci udělovat vyšší stupeň priority řešení problémů souvisejících se zdravím a bezpečností. V bohatších městech jsou obavy o životní prostředí poměrně vyšší.
Zdroj: smartcitiesworld.net
@RadekVyskovsky
Zdroj: IOT NETWORK NEWS
