GNSS není termín, který by se často objevoval v titulcích zpráv. Přesto tvoří základ téměř všech technologií, které používáme v každodenním životě. Systémy GNSS jsou přítomny v moderních automobilech, kde napájejí pohyblivé mapy v palubních počítačích a ukazují nám cestu; služby GNSS v chytrých telefonech umožňují funkce jako sdílení polohy a geotagging; najdeme je dokonce i v malých zařízeních, jako jsou Apple AirTag nebo prsteny Oura, které v reálném čase přenášejí data o poloze a další metriky.
Co je GNSS a jak funguje?
GNSS je často zmiňován v souvislosti s PNT, a proto je důležité pochopit proč. PNT neboli positioning, navigation, and timing (určování polohy, navigace a časování) je obecný termín označující služby a systémy poskytující schopnosti lokalizace, navigace a měření času. GNSS je jednou z variant služeb PNT.
Pojďme si to rozebrat. GNSS je zkratka pro Global Navigation Satellite System, tedy globální navigační satelitní systém, který NASA popisuje jako „kosmickou geodetickou techniku poskytující autonomní geoprostorové určování polohy s globálním pokrytím.“ Jinými slovy jde o satelitní konstelace vysílající globální poziční data do široké škály aplikací, které pomáhají přesně určit polohu objektů – ať již statických, nebo pohybujících se. Signály jsou volně dostupné pro spotřebitelské a komerční aplikace a šifrované pro vládní a jiná kritická využití.
Takto to funguje. Satelity jsou rozmístěny na střední oběžné dráze Země (MEO), odkud vysílají signály obsahující data. Vestavěné přijímače GNSS v zařízeních tato data přijímají a zpracovávají, vypočítávají polohu objektů vůči světu a označují události časovým razítkem s přesností přibližně 10 nanosekund.
Proces určování polohy probíhá v souřadnicích zeměpisné šířky, délky a nadmořské výšky a funguje na principu trilaterace. Jeden satelit ukazuje na širokou kruhovou oblast – přibližně 35 % zemského povrchu –, kde se přijímač nachází. Druhý satelit ukazuje na jinou překrývající se oblast, která zúží polohu na průsečík dvou kružnic. Třetí satelit pak přesně určí polohu v místě, kde se protínají všechny tři kružnice. Čtvrtý satelit přidává výšku, což systému umožňuje vypočítat nadmořskou výšku.
Satelitní konstelace GNSS, které jsou dnes na oběžné dráze, jsou: americký systém GPS (Global Positioning System), vyvinutý americkým Ministerstvem války (dříve Ministerstvem obrany), který má 24 satelitů na oběžné dráze; Galileo, vytvořený a provozovaný Evropskou unií, s 26 satelity; ruský GLONASS, druhá funkční konstelace poskytující globální pokrytí, s 25 satelity; a BeiDou neboli BDS, vlastněný a provozovaný Čínskou národní kosmickou správou, s 35 satelity.
Kromě těchto systémů existují dnes také dva regionální satelitní systémy – japonský QZSS a indický NavIC.
Americký systém GPS byl prvním svého druhu, a když se k němu přidaly další, vznikl termín GNSS jako zastřešující označení pro tento druh satelitních systémů. GPS tedy může být běžněji používaný výraz, ale GNSS je přesný název pro daný typ služby.
Zdroj: rcrwireless.com
Zdroj: NETGURU NETWORK NEWS
