Chceme sdílet své soukromé údaje?

sociální kredit

Téměř polovina spotřebitelů (46 %) už někdy slyšela o systému sociálního kreditu. Aktuální zpráva s názvem Sociální kredity a bezpečnost: vstup do světa sociálního hodnocení se zaměřuje na to, jak lidé vnímají sociální hodnocení a jestli jsou připraveni být součástí takového systému. Z jejích závěrů vyplývá, že jsou spotřebitelé připraveni aktivně sdílet svoje soukromé údaje a nemají problém s tím, že vláda monitoruje jejich aktivitu na sociálních sítích z bezpečnostních důvodů. Mnohým z nich ale není jasné, jak tyto automatizované systémy služeb založené na datech vlastně fungují.

Rostoucí obliba sociálních sítí a online služeb vedla k intenzivní tvorbě systémů sociálního hodnocení – automatizovaných algoritmů založených na chování a vlivu konkrétního uživatele na internetu. Tyto algoritmy hodnoticí spotřebitele využívaly jako první finanční instituce a provozovatelé internetových obchodů. V současnosti nacházejí uplatnění v mnohých dalších oblastech a sektorech. Například vlády a organizace jsou na základě těchto systémů schopné posoudit, kteří lidé jsou oprávnění využívat širokou škálu služeb reálného světa. Kromě toho po vypuknutí pandemie koronaviru začaly vlády některých států implementovat automatizované systémy na kontrolu pohybu osob, jejich schopnosti nakupovat a dostupnosti sociálních služeb. Jsou však lidé na toto připravení?

Podle reportu téměř polovina (46 %) respondentů, kteří se zúčastnili globálního průzkumu, už o systémech sociálního kreditu slyšela. Ačkoliv sice dochází k postupnému zavádění těchto systémů do běžné praxe, panuje stále spousta nejasností ohledně toho, jak fungují a nakolik jsou efektivní.

I proto 45 % respondentů uvedlo, že má problémy pochopit, jak systémy sociálního kreditu fungují. Lidé postupně přicházejí na to, že je téměř nemožné dozvědět se, jakého skóre dosáhli, jakým způsobem se vypočítává a jak by ho případně mohli opravit, pokud jsou v něm nepřesnosti. Vzhledem k tomu, že jsou tyto systému založené na automatizovaných algoritmech strojového učení, není jednoduché se dostat k informacím, podle jakého klíče rozhodují a dá-li se na ně spolehnout – především v otázce bezpečnosti. Odborníci se proto zaměřili na bezpečnost systémů sociálního hodnocení a zjistili, že tyto systémy mohou být velmi zranitelné vůči umělé manipulaci – je například možné někomu z různých důvodu snížit skóre. Navíc jsou jako jakýkoliv počítač náchylné na různé druhy útoků, ať už se jedná o technickou nebo programovou implementaci nebo mechanismus systému. Tím by mohl vzniknout nový druh černého trhu, kde by se dalo obchodovat se skóre uživatelů.

To však nebrání organizacím v dalším shromažďování údajů, obzvláště když jim to uživatelé dovolují. Jak ukazuje zpráva, více než 40 % respondentů je ochotných sdílet své citlivé soukromé údaje s cílem získat lepší službu nebo slevu.

Je zajímavé, že otázka bezpečnosti je pro spotřebitele obzvláště důležitá. Každý druhý respondent (51 %) tvrdí, že je rád, že vláda monitoruje aktivity na sociálních sítích s cílem ochránit své občany.

„Vlády a organizace rychle digitalizují své procesy, což jim dává nové možnosti, jak těžit z technologií a spotřebitelských údajů. Na jednu stranu technologie a získané údaje zlepšují jejich služby a zkvalitňují lidem život. Na druhou stranu ale není jasné, kde je hranice, do jaké míry mohou žádat o přístup k osobním údajům a životům lidí. Co se mi zdá jako ještě podstatnější je jejich zacházení s těmito údaji,“ komentuje Miroslav Kořen, generální ředitel Kaspersky pro východní Evropu.

I když se v současném digitálním prostředí může zdát, že sdílení osobních údajů na internetu je nevyhnutelné, ochrana online i offline soukromí je stále možná.