Šedesát pět procent obyvatel České republiky dnes při komunikaci se státem upřednostňuje digitální řešení, zároveň však trvá na zachování osobního kontaktu v situacích, kdy je zapotřebí odborné poradenství. K nejčastěji zmiňovaným digitálním službám státu patří eRecept, ePortál ČSSZ, MojeDaně, Portál dopravy a Jenda. Ze služeb, které zajišťuje Digitální a informační agentura (DIA), respondenti nejčastěji uvádějí datové schránky, CzechPOINT, Portál občana, eDoklady a digitální identitu. Vyplývá to z pravidelného výzkumu vnímání digitalizace veřejné správy, který pro DIA uskutečnila agentura STEM/MARK.
Z průzkumu dále plyne, že digitální komunikaci s úřady dnes preferuje 65 % dotázaných. Celých 69 % uvádí, že jim digitalizace šetří čas a usnadňuje každodenní život, 47 % se pak domnívá, že se digitalizace ubírá správným směrem. Zároveň 29 % lidí stále dává přednost klasické osobní návštěvě úřadu. Roste rovněž informovanost občanů (51 %), přičemž nejčastějším zdrojem informací o digitálních službách jsou webové stránky (49 % respondentů). Vliv televize s postupem času klesá (z 41 % na 36 %), naopak vliv umělé inteligence výrazně roste (ze 6 % loňského roku na současných 17 %).
Digitální služby jako standard
Mezi služby, které DIA zajišťuje, patří datové schránky, Czech POINT, Portál občana, Portál veřejné správy, digitální identita a eDoklady. Z dat průzkumu vyplývá, že meziročně vzrostla:
- znalost Portálu veřejné správy na 59 % (využití 23 %),
- znalost Portálu občana na 74 % (využití 36 %),
- znalost eDokladů na 82 % (využití 27 %).
Roste také využívání prostředků digitální identity. Nejvyužívanějším nestátním prostředkem je Bank ID, ze státních pak Mobilní klíč eGovernmentu. Požadavky na přihlášení prostřednictvím všech dostupných prostředků jsou odbavovány identitou občana (identita.gov.cz), kterou provozuje DIA.
Pokud občané dosud některou digitalizovanou státní službu nevyužili, bylo to nejčastěji proto, že ji zatím nepotřebovali (59 %), preferovali osobní jednání na úřadě (18 %), nebo jednoduše o nové možnosti online podání ještě nevěděli.
Pod pojmem digitalizace si lidé nejčastěji představují plně online proces bez nutnosti navštívit úřad (44 %), zjednodušení celého procesu (14 %) a propojení dat mezi jednotlivými úřady (11 %), aby občan nemusel tytéž informace opakovaně dokládat.
Úkoly DIA pro rok 2026
Výzkum zároveň potvrdil, že důvěra v digitální nástroje je citlivá na stabilitu systémů. U eDokladů se po komplikacích při loňských volbách podle průzkumu snížila ochota doporučit službu ostatním (tzv. NPS), přesto však počet aktivních uživatelů nadále roste a k 20. únoru 2026 dosáhl 935 000 uživatelů.
DIA proto bude podle Petra Kuchaře v roce 2026 klást důraz na:
- další zkvalitňování produktů a služeb, které DIA zajišťuje,
- srozumitelnou a jasnou komunikaci o přínosech digitalizovaných služeb pro občany,
- posílení stability a další rozvoj klíčových systémů,
- zátěžové testování infrastruktury,
- úzkou spolupráci s ostatními úřady při digitalizaci dalších služeb veřejné správy.
V oblasti digitální identity bude klíčovým projektem roku 2026 příprava evropské peněženky digitální identity (EUDIW), kterou Česká republika spustí na přelomu let 2026 a 2027.
Digitalizace služeb veřejné správy v číslech
Stát aktuálně eviduje v Katalogu služeb 9 231 služeb. Z nich:
- přibližně 6 000 je potenciálně digitalizovatelných,
- po odečtení tzv. nepřiměřené zátěže zbývá k digitalizaci 4 058 služeb,
- plně digitalizováno je zatím 1 723 služeb (tj. 42 %).
Digitalizace proto není jednorázový projekt, ale postupný proces, který vyžaduje koordinaci napříč resorty a stabilní infrastrukturu. DIA jako zákonem zřízený koordinátor digitálních služeb posuzuje architekturu nových řešení, odstraňuje duplicitní nebo neefektivní projekty a centralizuje klíčové služby tak, aby nevznikaly izolovaně a s násobně vyššími náklady.
Zdroj: TZ/dia.gov.cz
