Český telekomunikační úřad upozornil na to, že 2. srpna 2026 nabývají účinnosti pravidla transparentnosti podle článku 50 Aktu o umělé inteligenci (AI Act). Všem subjektům, které systémy umělé inteligence vyvíjejí nebo používají, doporučuje, aby se s novými povinnostmi seznámily a vyhodnotily, zda se na ně jednotlivé požadavky vztahují.
Postupovat by přitom firmy a organizace měly ve třech krocích. Nejprve je nutné správně určit vlastní roli, poté identifikovat konkrétní povinnosti, které na daný subjekt dopadají, a nakonec nastavit procesy a opatření zajišťující soulad s požadavky AI Actu.
Poskytovatel, nebo zavádějící subjekt?
Článek 50 AI Actu stanoví povinnosti poskytovatele systému AI, tedy osoby, která systém uvádí na trh nebo do provozu, a zavádějících subjektů, tj. osob, které systém AI využívají při jiné než osobní neprofesionální činnosti. Rozlišení je zásadní, protože některé povinnosti dopadají výhradně na poskytovatele, jiné jen na zavádějící subjekty. Kdo používá vlastní systém AI, musí plnit obojí.
První okruh povinností se týká informování o tom, že člověk komunikuje se strojem. Podle čl. 50 odst. 1 musí poskytovatelé zajistit, aby fyzické osoby byly náležitým způsobem informovány, že hovoří s chatbotem, voicebotem nebo jiným systémem určeným k přímé interakci.
Druhý okruh se týká označování obsahu. Povinnost poskytovatelů podle čl. 50 odst. 2 zajistit, aby výstupy systémů byly řádně označeny ve strojově čitelném formátu a byly tak detekovatelné, dopadá na veškerý zvukový, obrazový, video i textový obsah — s výjimkami stanovenými nařízením. Naproti tomu povinnost zavádějícího subjektu podle čl. 50 odst. 4 se vztahuje pouze na tzv. deep fake a na texty zveřejňované za účelem informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu. Pokud tedy zavádějící subjekt vytvoří nebo výrazně upraví obrazový, zvukový či video obsah pomocí AI způsobem, který může budit dojem autenticity, musí o tom veřejnost informovat. Totéž platí pro text generovaný nebo manipulovaný systémem AI, jenž je zveřejněn kvůli informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu.
ČTÚ v této souvislosti připomíná, že podle čl. 50 odst. 5 je třeba využívat jasné a rozlišitelné způsoby označení. V praxi lze použít například označení či ikony typu „AI generated“ pro plně generovaný obsah nebo „AI modified“ pro obsah upravený pomocí umělé inteligence. Vhodné příklady nabízí Kodex správné praxe pro transparentnost AI generovaného obsahu.
Samostatnou kategorii tvoří rozpoznávání emocí a biometrická kategorizace. Zavádějící subjekty, které k těmto účelům systémy AI používají, mají podle čl. 50 odst. 3 povinnost řádně informovat každou dotčenou fyzickou osobu o jejich použití.
Kdo bude dohlížet na dodržování
Úřad zároveň upozorňuje, že AI Act obsahuje řadu výjimek z uvedených pravidel — například pro účely související s odhalováním trestné činnosti — a doporučuje dotčeným subjektům ověřit, zda jejich činnost pod některou z nich nespadá. Pro správné porozumění povinnostem radí prostudovat článek 50 spolu s relevantními pokyny Evropské komise, případně se zmíněným kodexem správné praxe.
Dohled nad dodržováním povinností budou vykonávat orgány dozoru nad trhem příslušného členského státu Evropské unie; v České republice půjde mimo jiné právě o Český telekomunikační úřad. V některých případech bude namísto těchto orgánů dodržování čl. 50 vymáhat Evropský úřad pro umělou inteligenci. Příslušnost konkrétního orgánu se přitom bude vždy odvíjet od osoby poskytovatele či zavádějícího subjektu a v případě kompetence Úřadu pro AI také od poskytovatele obecného modelu umělé inteligence, na němž je daný systém postaven.
ČTÚ proto doporučuje všem dotčeným subjektům, aby včas posoudily své povinnosti a přijaly opatření nezbytná k zajištění souladu s pravidly transparentnosti podle AI Actu.
Zdroj: ctu.gov.cz
Zdroj: NETGURU NETWORK NEWS
