Průzkum: Soužití s „vylepšenými“ lidmi

  • od
Průzkum kyborg Evropa

Téměř polovina dospělé evropské populace (46,5 %) věří, že by vylepšování přirozených lidských schopností pomocí vyspělých technologií nemělo narážet na žádné překážky. Řada dalších se ovšem obává dlouhodobých společenských dopadů takové technologie. Dokazuje to nový průzkum, který v rámci celé Evropy provedla společnost Kaspersky, jedna z největších světových firem v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Vylepšování přirozených lidských schopností se dělí do dvou hlavních kategorií. První představuje řešení zdravotních problémů (sem patří třeba umělé bionické končetiny), druhou pak dobrovolné rozhodnutí (díky němuž si lidé nechávají například implantovat RFID čipy).

Rozsáhlý průzkum, jehož se zúčastnilo na 6 500 dospělých Evropanů ze sedmi zemí, odhalil, že by jen 12 % obyvatel Evropy odmítlo pracovat s člověkem s rozšířenými schopnostmi, protože by podle nich takový člověk byl nespravedlivě zvýhodněn. Téměř dvě pětiny Evropanů (39 %) ovšem mají obavy, že by takové umělé vylepšování mohlo vést k budoucím sociálním nerovnostem nebo konfliktům. Naopak optimisticky či nadšeně se k budoucímu spolužití „vylepšených“ a běžných jedinců staví bezmála polovina respondentů (49 %).

Každý dvacátý Evropan už měl nebo má vztah s „vylepšeným“ člověkem

Více než polovina Evropanů (51 %) se podle průzkumu už s někým „vylepšeným“ setkala. Pokud jde o soukromý život, neměla by s takovým partnerem či partnerkou problém necelá polovina obyvatel (45 %). A 5,5 % respondentů už takový vztah dokonce mělo nebo má. Více než třetina dotazovaných uvedla, že vylepšené jedince „za všech okolností akceptuje“ a 17 % se vůči nim tváří vstřícněji než před deseti lety. Polovina evropských mužů (50 %) uvedla, že se na budoucí soužití obou skupin dívá optimisticky nebo s nadšením. U žen toto číslo dosáhlo 40 %.

Pokud by technologické vylepšení potřeboval někdo z rodiny ze zdravotních důvodů, většině lidí by bylo nejpříjemnější, kdyby měl takový rodinný příslušník bionickou paži (38 %) nebo nohu (37 %), nejvstřícněji pak na tuto eventualitu reagovali obyvatelé Velké Británie. K dobrovolnému vylepšení jsou lidé vstřícní především v Portugalsku a Španělsku, kde 56 %, resp. 51 % respondentů uvedlo, že si každý se svým tělem může naložit dle libosti. V Británii je v tomto ohledu vstřícných lidí nejméně (36 %).

Téměř tři Evropané z deseti (29,5 %) by podpořili rodinného příslušníka, který by se k vylepšení rozhodl, bez ohledu na to, jaký způsob by zvolil. Největší podporu dali najevo Portugalci (46 %), nejmenší Francouzi (19 %).

Jen 16,5 % považuje volbu nechat se vylepšit za podivnou – toto stanovisko se pohybuje od 8 % v Portugalsku po 30 % ve Velké Británii. Téměř čtvrtina lidí (24 %) považuje sebevylepšení za odvážné.

Více než čtvrtina (27 %) respondentů je přesvědčena, že by vylepšení lidé měli mít zastoupení na vládní úrovni. Proti je 41 % respondentů.

Hannes Sjöblad, generální ředitel zdravotnické společnosti DSruptive, ředitel inovačního centra Epicenter a děkan Singularity University Nordic, uvedl:

„Technologie schopná vylepšit přirozené lidské schopnosti musí být cenově i jinak dostupná všem, nezávisle na majetku či privilegiích. Každý by měl mít možnost využívat jejích výhod.“