Americká společnost REGENT poprvé vzlétla se svým plnohodnotným seaglidrem Viceroy s lidmi na palubě. Krátký let trval zhruba 30 sekund. Plavidlo při něm urazilo 596 metrů ve výšce asi 10 metrů nad hladinou zálivu Narragansett na Rhode Islandu, kde má firma sídlo. Na palubě byli dva kapitáni.
Viceroy se tím stal největším plně elektrickým strojem využívajícím efekt přízemního křídla, který kdy letěl s posádkou. Větší pilotovaná plavidla tohoto typu, takzvané ekranoplány, provozoval v 70. letech Sovětský svaz, poháněly je však konvenční motory a sloužila výhradně vojenským účelům.
Krátké trvání letu bylo záměrné. REGENT chtěl předvést, že Viceroy dokáže pod kontrolou posádky plynule přejít z plavby na foilování a do letu a poté znovu dosednout na vodu. Generální ředitel Billy Thalheimer let označil za „okamžik, o kterém jsme snili“. Firma podle něj prokázala, že bezpečný a efektivní let v přízemním efektu je možný.
Plavba, foilování a let těsně nad vlnami
Viceroy pracuje ve třech režimech. Při nízké rychlosti pluje na trupu jako běžná loď. Poté se zvedne na hydrofoily, které trup vyzdvihnou nad hladinu, aby ho vlny přestaly brzdit. Nakonec vzlétne a drží se zhruba ve vzdálenosti jednoho rozpětí křídel nad hladinou. V této výšce křídlo zachytí pod sebou polštář vzduchu, takže stroj získá při stejném výkonu mnohem větší vztlak. Právě díky tomu se vůbec dokáže odlepit od vody plavidlo této velikosti poháněné bateriemi.
Na náběžné hraně křídla je dvanáct elektromotorů. Trojnásobně redundantní digitální systém řízení fly-by-wire udržuje stabilní sklon, náklon i výšku letu. Let v přízemním efektu umožňuje elektrickému plavidlu doletět s danou baterií mnohem dál než při běžném letu. Má to ale i nevýhodu: seaglider nemůže létat nad pevninou ani stoupat přes terén, takže jeho využití závisí na dostupných vodních trasách.
Loď, ne letadlo
Protože Viceroy nikdy nestoupá nad hranici přízemního efektu, posuzuje se jako plavidlo, ne jako letadlo. Dohlíží na něj americká pobřežní stráž, nikoli úřad FAA, a řídí ho licencovaní námořníci s typovou kvalifikací, ne piloti. Tím se Viceroy liší od leteckých taxi s vertikálním vzletem, o jejichž certifikaci usiluje řada firem.
REGENT cílí na krátké pobřežní trasy, tedy na spojení mezi městy po vodě, jaká dnes obsluhují hydroplány. Provoz má vycházet z přístavních terminálů, ne z letišť. Firma uvádí, že její první americký provozovatel The Twenty Five si zarezervoval až 60 strojů Viceroy. REGENT má také kontrakt v hodnotě 15 milionů dolarů s výzkumnou laboratoří amerického námořní pěchoty a výzkumnou dohodu s velitelstvím speciálních operací. V červnu 2026 dokončil v Quonsetu na Rhode Islandu výrobní závod o rozloze zhruba 23 700 m² a dva dny před letem oznámil uzavření investičního kola série B ve výši 240 milionů dolarů.
Od letu ke komerčnímu provozu je ještě daleko
Let byl podle firmy počátkem závěrečné fáze námořních zkoušek prototypu. Komerční dodávky REGENT plánuje na rok 2027. Sériový Viceroy má přepravit 12 cestujících a dva členy posádky rychlostí až 180 mph (asi 290 km/h) a s doletem až 180 mil (asi 290 km). Tyto hodnoty jsou však zatím konstrukčními cíli, žádná komerční trasa dosud nebyla schválena a termín zahájení provozu v roce 2027 je vlastní prognózou firmy.
Zdroj: aerocorner.com
Zdroj: IOT NETWORK NEWS
