Satelitní jednotka Starlink, kterou vlastní společnost SpaceX Elona Muska, vyzvala další vesmírné operátory, aby sdíleli údaje o sledování svých družic a snížili tak riziko srážek na oběžné dráze. Na začátku října zveřejnil poskytovatel satelitního internetu Starlink další informace o svém projektu Stargaze, který se zabývá daty o situačním povědomí ve vesmíru. Projekt má všem satelitním operátorům bezplatně poskytovat informace o drahách družic.
Iniciativa chce mapovat oběžné dráhy Země podobně jako platformy pro vesmírné zpravodajství a svým účastníkům zasílat určité informace o možných konjunkcích, tedy nebezpečných přiblíženích. Firma, která má velmi blízko k Pentagonu, přitom vydává sdílení vyčerpávajících satelitních dat se sebou samotnou za „odpovědné“ chování.
„Nesdílení satelitních manévrů předem může vést k nebezpečným blízkým přiblížením, kterým by se jinak dalo snadno vyhnout,“ uvádí se v prohlášení Starlinku. „Vzhledem k tomu, že počet družic na nízké oběžné dráze stále roste, vyzýváme každého operátora, aby přijal podobné postupy a upřednostnil sdílení informací a bezpečnost ve vesmíru.“
Zdá se, že Stargaze, oznámený v únoru a nyní označovaný také jako Space-Safety.com, bude sestavovat proprietární mapu všech družic. Ta bude čerpat z technologií situačního povědomí Starlinku, od zúčastněných operátorů sdílejících svá data a od poskytovatelů vesmírného zpravodajství. Sdílení v opačném směru, podmíněné účastí operátora, podle všeho znamená spíše zasílání upozornění, že by se družice mohla s něčím srazit. Starlink je nazývá zprávami o konjunkci (CDM), nejde však o plný přístup do databáze.
Starlink také začal tvrdit, že veškeré své efemeridy, tedy údaje o trajektoriích a manévrech družic, sdílí „veřejně“. To podle všeho znamená, že data posílá do určitých proprietárních amerických databází, kde se uživatelé musí registrovat a které si vyhrazují právo omezit přístup z bezpečnostních důvodů. To je v podstatě tentýž problém, od kterého se celá věc odvíjí.
Prakticky všechny vlády dávají přednost tomu, aby poloha jejich národních družic zůstala co nejvíce utajená a byla sdílena nanejvýš s nejbližšími spojenci. Neexistuje žádný globálně dostupný centrální systém, jaký funguje u lodí nebo letadel. Starlink si nyní tuto odpovědnost náhle nárokuje, jenže celá data nesmí vidět nikdo kromě samotné firmy a účastníci je dostávají jen na principu nezbytné potřeby.
Na Mezinárodním astronautickém kongresu v tureckém Antalyi 6. října se Michael Nicolls, senior viceprezident Starlinku ve společnostech SpaceX a xAI, pochlubil, že jeho firma začala data sdílet s některými čínskými satelitními operátory. Zároveň však upřesnil, že s mnoha jinými je nesdílí. To sice zcela neodpovídá představě o „veřejném“ sdílení dat, je to však pozoruhodný krok kupředu v mezinárodní spolupráci.
Stargaze sbírá informace z 31 000 hvězdných sledovačů ve flotile více než 11 000 družic. Tato zařízení jsou navržena k určování polohy družice měřením viditelných hvězd, a pro sledování jiných družic jsou proto spíše suboptimální. Systém je kombinuje s radarovými a optickými sledovači z pozemských observatoří, které spravují specializované platformy pro vesmírná data.
Divoký západ na nízké oběžné dráze
Podle Starlinku se jeho konstelace v roce 2026 setkala s konjunkcemi s 650 „unikátními družicemi třetích stran“, z nichž efemeridy sdílela jen polovina. Za posledních šest měsíců zaznamenala přibližně 164 000 téměř-srážek, u nichž k okamžiku největšího přiblížení došlo do čtyř hodin od neohlášeného manévru. Firma varuje, že jednometrová družice, která se odváží na stejnou výšku jako konstelace Starlink, má denní pravděpodobnost srážky přibližně 5 × 10⁻⁵.
Ve své prezentaci 6. října firma upozornila na ideální a neideální průběh konjunkce. Připomněla, jak družice Starlink-32710 1. října zaznamenala neohlášený manévr „objektu“, který by ji přiblížil na 57 metrů. Díky Space-Safety.com dokázala za méně než hodinu analyzovat novou trajektorii, naplánovat a provést úhybný zážeh a obnovit odstup jednoho kilometru.
Méně štěstí měla v srpnu družice Starlink-2140, která neměla dostatek času na plné zmírnění téměř-srážky s dalším vetřelcem na nízké oběžné dráze. Zprávy CDM dorazily pouhých 30 minut před největším přiblížením, takže družice stihla jen natočit své tělo a solární panely do menšího profilu, zatímco nejmenovaný narušitel proletěl ve vzdálenosti 134 metrů. Starlink tuto příhodu uvádí jako varování, kterému se dalo předejít, kdyby druhý operátor měl dost rozumu sdělit SpaceX vše, co toho dne ve vesmíru zamýšlel.
„Prostě mi věř, kámo“
Už od studené války se operátoři shodují, že pro skutečnou bezpečnost je zapotřebí sdílená mezinárodní platforma s údaji o trajektoriích družic. Na takový úkol však nebyly dostatečně vybaveny ani OSN, ani oborová sdružení jako GSOA. Nevyslovovaným řešením se tak staly polomilitarizované konkurenční platformy satelitního zpravodajství nebo vládní zpravodajské služby. Ty sice nespolupracovaly s protilehlými geopolitickými bloky, zato však dokázaly obratně sledovat družice těch druhých.
SpaceX nyní podle všeho vstupuje do tohoto prostoru a staví na existujících datech zpravodajských platforem, aby vytvořila ještě uzavřenější platformu, která svým uživatelům slibuje pouze varovné zprávy o hrozících srážkách.
„Dlouhodobé řešení nemůže záviset na tom, že se každý operátor připojí k systému jediné společnosti,“ řekla novinářům profesorka Chiara Manfletti, generální ředitelka společnosti Neuraspace a bývalá předsedkyně Portugalské kosmické agentury. „To, co nakonec potřebujeme, je federovaný a interoperabilní ekosystém řízení vesmírného provozu, v němž si operátoři mohou bezpečně vyměňovat důvěryhodné informace o trajektoriích a záměrech napříč různými platformami, organizacemi a národními systémy.“
Dne 9. prosince 2025 proletěla družice Starlink ve vzdálenosti 200 metrů od satelitu, který Čína vypustila z kosmodromu Ťiou-čchüan v poušti Gobi. Obě strany se navzájem obviňovaly, že před tímto blízkým přiblížením nesdílely informace. SpaceX byla od té doby předvolána před Radu bezpečnosti OSN, kde si vyslechla kritiku. To ji mohlo motivovat k oznámení, že celou svou konstelaci sníží na velmi nízkou oběžnou dráhu (VLEO). Ta je bezpečnější, protože trosky ze srážek zde nemohou spustit takzvaný Kesslerův syndrom.
Politiku toho, kdo málem narazil do koho, často určuje strana, která si stěžuje. Kvůli obrovské velikosti své konstelace se Starlink ocitá v roli adresáta naprosté většiny těchto stížností po celém světě.
„Aby bylo dosaženo [světlé budoucnosti lidstva], musí být bezpečnost ve vesmíru řešena správně,“ uvádí Starlink. „Nemělo by to být geopolitickou otázkou ani otázkou konkurence. Mělo by jít o zajištění toho, aby každý, kdo chce využívat vesmír, tak mohl činit bezpečně. Vyzýváme každého operátora, aby nejen proaktivně sdílel efemeridy stejně, jako to již činí Starlink, ale aby také přijal vysoké standardy bezpečnosti ve vesmíru, které SpaceX a Starlink používají každý den.“
Zdroj: datacenterdynamics.com
Zdroj: NETGURU NETWORK NEWS
