Nový průzkum ukázal, že naprostá většina evropských uživatelů internetu důvěřuje technologickým společnostem z vlastního regionu výrazně více.
Přestože vyskakovací okna s žádostí o souhlas s ochranou osobních údajů, která se zobrazují na každém webu, mohou být otravná, ukazuje se, že důvod jejich existence má v EU stále širokou podporu.
Nový průzkum Politico European Pulse odhalil, že naprostá většina evropských uživatelů internetu nedůvěřuje společnostem se sídlem v USA ani v Číně, pokud jde o nakládání s jejich daty.
Z průzkumu, do něhož se zapojilo 6 698 dospělých z regionu EU, vyplynulo, že přibližně 84 % respondentů nedůvěřuje americkým technologickým společnostem v tom, že budou s jejich osobními údaji nakládat zodpovědně. Celých 93 % pak uvedlo, že nedůvěřuje poskytovatelům se sídlem v Číně.
Průzkum rovněž zjistil, že důvěra v technologické firmy se sídlem v EU je výrazně vyšší. Je možné, že je to důsledek průběžného úsilí Evropské komise regulovat ochranu dat a zajistit, aby uživatelé v EU měli určitou míru kontroly nad tím, jak technologičtí giganti nakládají s jejich informacemi.
Právě proto se na každém webu zobrazují tato vyskakovací okna s cookies. Nařízení EU GDPR totiž stanoví, že všichni návštěvníci z EU musí mít možnost omezit sledování prostřednictvím cookies, pokud si to přejí.
I přesto, že vyskakovací okna s cookies přidávají při prohlížení webu další vrstvu tření, data ukazují, že uživatelé v EU jsou stále skeptičtí vůči tomu, jak zahraniční poskytovatelé nakládají s jejich daty. To by naznačovalo, že existuje i určitá podpora pro tyto typy kontrolních opatření.
EU však – stejně jako ostatní regiony – čelí obviněním, že zavádí regulační opatření, která mohou fungovat jako daně uvalené na zahraniční společnosti. Americké platformy sociálních médií totiž fakticky likvidují místní reklamní trhy.
Vliv sociálních médií na lokální vydavatele
Vzestup platforem sociálních médií vedl také k rostoucímu zájmu o jejich využití jako nástrojů pro oslovování publika. To postupně způsobilo přesun reklamních výdajů od lokálních vydavatelů. Mnoho místních médií bylo v důsledku toho nuceno ukončit provoz. Vzhledem k vlivu těchto médií na chování místních voličů mají politici logicky zájem tyto publikace podpořit, což vedlo k vzniku různých systémů navržených tak, aby z Mety a dalších platforem vyextrahoval peníze, které by pak byly přesměrovány zpět do lokálního reklamního sektoru.
Příkladem je australský News Media Bargaining Code. Tento přístup fakticky donutil aplikace sociálních médií platit místním vydavatelům za jakékoli využití jejich obsahu, včetně odkazů na jejich weby.
Tento přístup však nefungoval přinejmenším ne v takovém rozsahu, v jakém australští regulátoři doufali. V reakci na původní návrh Meta zcela omezila obsah australských zpravodajských vydavatelů na své platformě. Postupem času Meta také snížila prioritu zpravodajských odkazů ve svých aplikacích a nyní zvažuje ukončení plateb v rámci tohoto procesu.
Kanadský Online News Act z roku 2023 zvolil podobný přístup. Od jeho přijetí jsou odkazy na lokální zpravodajské vydavatele na Facebooku zakázány.
Evropský přístup a napětí s USA
Evropská regulace se liší v tom, že primárně klade důraz na využívání dat uživatelů z EU, nikoli na schéma, které by přímo přesměrovávalo peníze místním vydavatelům. Evropští regulátoři však čelí stejným obviněním – že tato pravidla a právní postupy slouží v podstatě k penalizaci Mety, a to zejména za její úspěch na místním mediálním trhu.
Kritiku v tomto směru vyjádřila i americká vláda. Prezident USA Donald Trump dokonce pohrozil sankcemi vůči Evropě v reakci na jakákoliv pravidla postihující americké firmy.
K žádné eskalaci tohoto druhu zatím nedošlo, nicméně Bílý dům jasně vyjádřil svůj nesouhlas s takovými přístupy. Pokud by evropští regulátoři nadále ukládali rozsáhlé sankce americkým firmám, mohlo by to nakonec vést k závažnějšímu konfliktu.
Data z průzkumu Politico však objasňují, proč evropští regulátoři s těmito zákony pokračují. Mimo USA přetrvávají výrazné obavy ze zneužívání dat a z toho, jak mohou sociální platformy osobní informace získávat a využívat.
Ať jsou tedy tato vyskakovací okna sebeotravnější, existují z tohoto důvodu – a míra znepokojení mezi uživateli v EU zůstává nadále vysoká.
Zdroj: socialmediatoday.com
