Přílišné spoléhání na generativní umělou inteligenci může u manažerů vyvolat takzvané epistemické odbourání dovedností — ztrátu určitých schopností spojených s poznáváním, které se běžně rozvíjejí prostřednictvím reálné zkušenosti, reflexe a mezilidské interakce. Uvádí to skupina vědců z několika zemí v článku zveřejněném minulý měsíc.
Konkrétně mohou být manažeři méně schopni budovat morální vhled, kontextové porozumění a pracovní znalosti, jak stále více přenechávají úkoly typu generování nápadů umělé inteligenci. K tomu podle badatelů z univerzit ve Spojených státech, Velké Británii a Švýcarsku dochází spíše u manažerů, kteří čelí silnému časovému tlaku a využívají technologii jako zkratku, místo aby se do problémů skutečně ponořili. Personální týmy tak možná budou muset zohlednit riziko nadužívání AI ve svých plánech řízení talentů — studie totiž není prvním výzkumem, který ukazuje, že dovednosti zaměstnanců mohou při závislosti na technologii ochabovat.
Cesta k epistemickému rozvoji
Práce s AI se v roce 2026 stala mnohem rozšířenějším jevem a zaměstnanci sami občas přiznávají, že AI nástroje nadužívají. Polovina pracovníků nedávno oslovených IT firmou GoTo uvedla, že jsou na AI v práci příliš závislí, přičemž menší část přiznala, že by bez ní nedokázala fungovat. Nadměrná závislost přiměla pracovníky obávat se, že jejich dovednosti slábnou — 46 procent zaměstnanců z generace Z v průzkumu firmy uvedlo, že se kvůli spoléhání na AI cítí méně inteligentní — a to i přesto, že na ně zaměstnavatelé zároveň tlačí, aby technologii používali.
Generativní AI podle Dirka Lindebauma, profesora z University of Bath, nahrazuje lekce, které se manažeři mohou naučit z vlastní zkušenosti, což vede k problémům s rozvojem dovedností. Výstupy technologie navíc postrádají kontext i morální úsudek potřebný ke složitým rozhodnutím. „Na rozdíl od lidí umělá inteligence nezakouší svět, nechápe důsledky rozhodnutí ani nerozumí sociálním a emočním složitostem na našich pracovištích,“ řekl Lindebaum. „Místo toho vytváří odpovědi na základě vzorců nalezených v existujících datech.“
AI však nemusí být pro manažery vždy škodlivá. Vědci zjistili, že přístup epistemického zvyšování kvalifikace může spočívat v tom, že se AI využívá jako nástroj k reflexi — manažeři mohou její výstupy použít ke zpochybnění vlastních předpokladů, k prověření svého uvažování a k prozkoumání alternativních scénářů. V takovém rámci by AI mohla vedoucím pomáhat hlouběji promýšlet jejich volby i důsledky jejich činů. Umělá inteligence podle nedávné analýzy Resume Now navíc jen obtížně napodobuje trvalé lidské dovednosti, jako jsou porozumění mluvenému slovu, jeho vyjadřování, citlivost k problémům a deduktivní uvažování.
Zdroj: hrdive.com
